Expedice NORSKO 2006
Místo: Norsko
Expedice GSX 1400 – Norsko 24.7. – 6.8.2006
Tak to všechno začínalo.
Zdravice odvážným polárníkům z Jižní Moravy :
Drazí přátelé, kamarádi, polárníci.
My, fšici, tady odsaď, z Moravy a Slezska, Vám vynšujeme na tu Vašu daleků půť hodně teho ščestí, síly a zdraví, silné koně a pevnů vůlu.
Veřte, sme s Vama ! Zatím iba myšlenkó ! Ale přinde čas a pak stačí enem řéct a nélepší z nás só v rychtyku přichystaní postavit se Vám po boku a položit svůj život na oltář úspěchu celé této slávné expedíce. Vo tem žádná, néé !?
Mějte na paměti ! Náš fortel a naše zemědělské produkty můžó zachránit v dobách néhorších céló Vašu expedicu a aj Vás samotných. Témto Vám chceme iba řéct, že pokaváť budete potřebovať, budem stát vedle Vás. Neohroženě se pustíme třeba aj do boja s těma jejich chundelatéma potforama, co se jim tam proháňajů po tom jejich zamrzlém rybníku. A až Vám zdechnů fšeci psi a koně, tak my potáhneme za nich, ja !?
Hystórija už mockrát ukázala, co morafští ogaři všecko zvládnů. Bitky s Turkem, za Máriju Terézijů, a aj ta slavná bitka s Napoleónem v prosincu u Tvarožné ukázala, že ogaří z Moravy fšecko snesů, i ty kruté mrazy vydržíme, a se svým fištrónem teho i mnoho svedeme.
Šák uvidíte ! Liščíme tam toho jejich chlupatca po papuli, až se z teho zasere, fták jeden.
F sóčasné době fšeci z nás procházajů tvrdó přípravó a čekajů na Vaše přizvání do té slavné expedíce.
Tož se tam na téj Polární točně mějte fšeci s Pánembohem, navraťte se v rychtyku a pozdravujte ty jejich krpaté paňmámy.
A mějte na paměti ! Čekáme na Vaše zavolání.
Za celů Velků Moravu aj Černé Slezsko, Honza Ušák, z Boží vůle, předseda.
KAREL:
Že to bude dobrý, to jsem čekal, bo jsem se podílel na organizaci spolu s dobrejma chlápkama.
Ale že to bude víc jak dobrý, skoro výborný to už je navíc.
Začnu lidma,
s těma je vždy potíž. Nebudu tady psát, jak je zvykem i na našich stránkách, jak jsme vynikající kamarádi a super chlapíci, jak jsem životu vděčnej, že takový lidi znám a podobný dojemný kecy, který ti jsou stejně k ničemu, když ti teče opravdu do bot.Prostě se sešlo sedm chlapů, kteří měli různé důvody proč se do toho pustili.Někdo si chtěl dokázat že na to ještě má, někdo chtěl vidět něco novýho, někdo chtěl prožít dovolenou jinak než je zvyklý a možná někdo měl ještě spoustu jiných důvodů nebo od každýho kousek. Ale jelo sedm, kteří už prokázalo svoji bláznivou povahu svým rozhodnutím jet. Jelo sedm svérázů, kde každý je jiný a svým způsobem osobnost, která ráda prosadí svou. Takže rovnou napíšu, že jsme se měli někdy dost. Cíl byl stejný ale někdo viděl cestu k němu odlišně.Takže občas zajiskřilo.Já se svojí povahou tomu taky nepřidám.Ale až se mi někdo zeptá s kým bych zase jel do nějaký pr*ele tak šest jmen znám.Nezapírám, že jsem měl chvíle, kdy jsem se zaklínal, že s tim nebo onim už nikdy a nikam. A jsem přesvědčenej, že to platí i obráceně.Ale pro mne je důležitý, že se to vyříká hned a na rovinu a večer se sedí u jednoho stolu a pije z jedný lahve kořalka.Že se vždy někdo našel ,kdo udělal krok zpátky a slevil.Proto bych s nima jel znovu.Nejsou to žádný ideálové, ale můžeš se spolehnout a za těch deset dní jsme si zvyknul tak, že mi dneska ty nateklý ranní ksichty chyběli.I to věčný dohadování jestli nevstáváme moc brzo a nejezdíme zbytečně daleko. Takže to ukončím, s kýmkoliv z těch šesti kdykoliv a kamkoliv.
Počasí.
Přijel jsem opálenej, každý den jsem se koupal ve sladký nebo ve slaný vodě.Komáři žádný.Občas jsme skočili do nepromoku.Na chvíli nebo jsme počkali až to přejde.Ale spíš nás trápilo horko než mokro.Bylo to sluncem zalitý Norsko od severu po jich.Na polárním kruhu jsme běhali v tričku a největší zima a mokro začala na cestě zpět u Magdeburku.A tady je už prostě hnusně.Odjížděl jsem po zkušenostech z minulých let, s tím, že tam bude jako dnes tady.Mokro a zima.Nebyla a řvali jsme blahem z různých sms zpráv o počasí doma.
Ubytování
Stan a karimatka úplně zbytečný.Vždy jsme našli ubytování.Od 70 do 200 NOK na osobu.Podle toho kdy jsi začal shánět a jak jsi ten den chtěl bydlet.Čisto a kultura.I společné sprchy a toalety čisté bez závad.
Jídlo.
Buď jsi mohl jíst po obchodech a ve srubu, což by jsi pořídil okolo 150 NOK na den nebo jsi zašel na jídlo do restaurace a pak jsi je tam nechal za jedno jídlo.V našem případě to bylo od každého kousek.Jeden den steak z velryby druhý den studená večeře z marketu.Vždy ale dobrý.Popravdě musíme říci, že jsme si nic neodpustili a těch posezení a káviček byl dostatek.V tomhle ohledu to nebyl nízkorozpočtový zájezd.V zásadě jsme si odpustili pouze výlet vrtulníkem nad ledovec.I když dnes to některé mrzí.
Benzín
Kvalitní
Cesty
Osm dní Dubá......3
Praválevápraválevápraválevápraválevápraválevápraválevápraválevá....bez děr se značením.....ráj na zemi.
Norové-Dánové
Hodní a přátelští, se snahou pomoci.
Nejde popsat....dáme sem fotky.Za každým kopcem jinak, překvapení... a pořád lezeš z mašiny dolu a fotíš a nahráváš do kebule a nechápeš.Za krkem tě bolí jak se pořád někam točíš a hltáš.Jedeš kam chceš, stavíš kde chceš, příkazů a zákazů minimum.Ledovce, údolí, vodopády, údolí, 5km stoupáky, skály co na tebe padají. A mezi tím krávy, koně,ovce kozy, bez ohrad, na silnici, kdekoliv.
To je dneska všechno.Musíme to sepsat a srovnat v hlavách, pak vám to tu napíšeme, na srazu promítnem.2giga na kartě mi nestačily a poslední den nebylo na co fotit.a po večerech sedíš a přemýšlíš co smažeš.
Když jsme byli na cestě zpět, slyšel jsem šestkrát .....chci se sem vrátit.
Já ten pocit znám, už tři roky se vracím a vždy je to jiné a lepší.
MANEC:
zážitky ze čtvrtého místa expediční formace:
Nepředstavitelně krásná příroda, zdravá čistá šťavnatá. Všude voda, skály, lesy a to v nejrůznějších kombinacích a ohromných rozměrech. Od břehu fjordu vyrůstá skála do výše několika set metrů, po ní stejká z ledovce vodopád. Mezi tím se klikatí jenom silnice s mnoha zatáčkami. Potkali jsem nesčetně mnoho údolí, kterými protejká řeka, občas vytvoří jezero s nádherně čistou vodou. A v každém údolí jiné stromy, jiné rostliny.Dva naprosto odlišné světy během několika málo kilometrů. Jedno údolí tvořené jenom hromadou kamení a vody ve výšce 1100m uchvátilo naše srdce. Dvě hodiny jsme jezdili tam a zpátky a nasávali krásu.
Domorodé obyvatelstvo se vyznačuje neobvyklou ohleduplností a pokorou. Není divu vedle tak mohutné přírody. Lidi jsou usměvaví vstřícní bez velkých emocí a extrémů. Naše výstupy na parkovištích museli být velmi nápadné a výrazné asi jako když přijedou italové k nám. Poctivost dostávají asi všichni při narození darem. Příklad za všechny: jsou kempy, kde není recepce pouze nápis " Pokud je chatka otevřená, ubytujte se, přijdu mezi
Motorkářský ráj! Silnice s krásným povrchem, namalované dobře označené, zatáčky jak podle kružítka. Rovinky snad jenom na benzínkách. Ani omezení rychlosti není na překážku, při povolených 80km má člověk pořád motorku v náklonu, pořád se něco děje a hlavně je čas na koukání kolem sebe. Provoz rozdílný, čím více na sever tím méně aut ( třeba 2 hodiny nepotkáme auto). Na jihu více aut, řidiči ohleduplní, uvolní cestu umožní předjíždění. Na kruhových ob jezdech jsme dostávali přednost, aby ostatní řidiči nenarušili naši úhlednou formaci.
Členové expedice: velmi silní jedinci jak fyzicky tak psychicky s ostře vyhraněnmi názory. Nikdo z domova není zvyklý se podřizovat, všichni celý rok udílejí příkazy, přijímají rozhodnutí a zodpovědnost. Udržet takovou skupinu individualit na uzdě byl velmi tvrdý oříšek. Ale krev netekla a společný cíl byl silným pojítkem.
Chci zpátky točit zatáčky krásnou přírodou se spolehlivými lidmi...
